DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
 
 
Vývoj boxera v Německu
 
Klubová výstava německých boxerů 1896
 
 
29. března 1896 – fanoušci boxera na první klubové výstavě německého boxera
Místo: dům Josepha Himmelreicha
Rozhodčí: kard Konig
Počet posuzovaných psů: 20
(někteří byli bílí, někteří byli bílí s fleky žíhanými či žlutými, ostatní byli černí)
 
 
 
Jak uvádí A. Bürger ve své knize, prapředkem boxera byli obrovští dogovití psi, mastifové, kterých se v dávných dobách používalo k boji (lov velké zvěře, ochrana majetku). Když s pokračující civilizací ztratili tito obři svůj původní účel, začalo se jich využívat k zápasům v cirku proti dravé zvěři. Za tímto účelem však vyvstala potřeba vyšlechtit menší a hbitější druh, čímž vznikl tzv. brabantský davič býků, který je přímým předkem boxera. S ústupem surových her v cirku však upadla tato rasa v zapomenutí, daviči byli používáni již jen např. jako doprovod kočujících komediantů nebo řezníků. V té době šlo o rasu „přílišným vkrevenstvím“ zdegenerovanou, jedinci měli často rozpoltěné nosy a vyceněné zuby.
V 19. století se o znovuzrození této rasy zasloužili angličané, kteří z dávného typu daviče vypěstovali anglického buldoka. Němci se dali jinou cestou a vybírali ke šlechtění jedince s vyššíma nohama a formou předvídající boxera.
V roce 1896 byl založen první Boxerklub.O osm let,tedy roku 1904 vyšla první plemenná kniha tohoto plemene.
Již v roce 1896 bylo na jedné z přehlídek předvedeno 50 boxerů a to dosti vyrovnaného vzhledu.Ze všech těchto jedinců měla jen jedna fena buldočí vzhled a jeden ze psů měl rozpoltěný nos.
Celý chov byl téměř vybudován jen z krve čtyř zvířat.Tehdejší boxer byl většinou bílý nebo skvrnitý a nízký.Neměl ušlechtilost a míval často špatný zadek.Toto byly jeho nedostatky.
Jeho přednostmi byla velmi pěkná,typická hlava,temperament,povaha a dostatečné osvalení.
 
 
Čtyři předkové a jejich potomci:
 
2 psi        
žíhaný   Wotan 46
(foto se nedochovalo)        posudek: Byl těžký pes,bez ušlechtilosti,s typickou hlavou a dobře
                                                  značenou bradou,typický v hlavě,hlubokým stopem a                                                         požadovaným výrazem.Tento pes byl obdařen úžasným                                                       temperamentem.
 
 
 
skvrnitý Flock St.Salvator No.14
 
 posudek: byl vyšší než tehdejší většina boxerů,spojoval sílu s
              ušlechtilostí,výraz hlavy plně neodpovídal - čelo bylo 
              ploché,barva srsti příliš světlá    
 
 
 
 
 
           
                Rodiče obou těchto psů byli známi.
 
 
 
2 feny
rudožlutá   Mirzl 44
(foto se nedochovalo)
 

skvrnitá     Meta von der Passage No.30
 
 posudek:  nízká,plné podstaty,s bohatými pysky,ale měla málo                       brady
                Byla bezpříkladně plodná a vynikala silnou dědičností.
 
 
 
 
 
 
 
                Tato fena byla nesporně pramatkou všech našich boxerů
 
 
 
 
 
 RODOKMEN METY VON DER PASSAGE No.30
 
  Meta von der Passage No.30
 
   
 
Piccolo v.Angertor (bratr Mirzl)
bílý
 
  
 
 Ch.Blanca v.Angertor - bílá
 
  
 
otec byl buldok
 
 
 
 
 
RODOKMEN MIRZL 44
 
 
Mirzl 44 (rudožlutá)              
Meiers Lord No.13 (žíhaný)
Meiers Flora No.47 (bílá)
 
 
 
Dále byl dosti používán v chovu žíhaný boxer s množstvím bílé barvy Bosko Immergrün 24. Setkáváme se s ním v leckterém dobrém rodokmenu.Vedoucí úlohu však neměl.
 
                                                                       
  
Bosko Immergrün No.24 (ležící)
 
 
 
                    Schani v.d. Passage No.128                 Flock St.Salvator No.14                                              
                    (světložlutý)                                                     (skvrnitý)                      
 
  
 
                    Hugo v. Pfalzgau 85                                       Meta von der Pasage No.30
                    (žlutý)                                                             (skvrnitá)
 
 
 
Především Schanimu a Hugovi připadl úkol podpořit další chov boxerů.Hlavně Hugovi připadla úloha,jejíž význam nemohl být správně oceněn.Hugo měl v chovu speciální význam.Byl bratrem Robova otce Schaniho.
 
Schani v.d.Passage 128 měl příliš světlou barvu,ale stal se otcem dvou vynikajících psů:
1.) Murillo v.d.Passage No.538
    Světložlutý se stejnou stavbou těla i svalstva
2.) Ch.Rigo v.Angertor No.299
    tmavě rudožlutý
 
                     
 
Rigo měl nejen skvělé výstavní výsledky,ale i v rozsáhlé míře působil na další vývoj chovu.Stavba jeho těla byla ideální,avšak poněkud silně předkusoval a na hrdle měl
trochu přebytečné kůže.Jeho výstavní dráha byla řadou triumfů.V roce 1906 ve Frankfurtu   Rigo zvítězil v konkurenci 32 psů a následně byl on i jeho majitel odneseni z kruhu nadšenými chovateli.Rigo byl též prvním boxerem,který dosáhl kupní ceny 1.000,- marek.
Díky Robovi se začali rojit žlutí boxeři a žíhaní ztráceli cenu.
Jeho nejdůležitějšími syny jsou:
 
1.) Rino v.Lindenfeld 593
2.) Rino v.d.Wahlstatt 611
3.) Harras v.Burglehn 759
4.) Rappo v.Angertor 648
5.) Titus v.Vogelsberg 959
6.) Tango v.Goethebrunnen 1125
 
Bohužel ani jeden nedosáhl kvalit svého otce a všichni zůstali téměř bez významu pro další chov.
 
Jinak to bylo ovšem s jeho dcerami:
 
1.) Ch.Rose v.Schlebusch 543
2.) Ch.Charlotte v.Steinhausen 703
3.) Lotte v.Lindenfels 724
4.) Gretel v.Hohenzollernplatz 1165
5.) Dora v.Vogelsberg 939  
 
Je jasné,že fena nikdy nemůže mít na chov takový vliv jako pes.V produktivním věku může mít fena maximálně asi 40 – 50 potomků.
Chovný pes může tohoto počtu dosáhnout již během jednoho roku.
Dřívější systém udělování titulu „Vítěz“ – na 150 – 200 psů připadl jen jeden „Vítěz“.Nový systém jediné výstavy vítězů ročně tuto číslici značně zvyšuje.
Mezi 17.000 – 18.000 zapsaných psů najdeme jen 5 – 6 takto hodnotných zvířat.Proto chovnou hodnotu Rigovu nelze vůbec docenit.Téměř každá z jeho dcer byla nejen výstavním exemplářem,nýbrž založila i slávu chovné stanice.
 
Šampion Gigerl 113 byl nejvyhledávanějším chovným psem své doby.Měřil 51,5 cm v kohoutku-podle našich dnešních měřítek byl nízký.Na tehdejší dobu měl krátký hřbet,znamenitě zaúhlené zadní nohy,s poměrně malou hlavou,ale velmi dobrých rozměrů.Ukazoval však jazyk a měl povytažené ledví.
Význam Ch.Gigerla 113 spočívá v rozšíření žíhaných boxerů a v potlačení bílé a skvrnité barvy. Wotan 46 v něm dohrál svou vedoucí úlohu.
Vítězka Frigga v.Vogelsberg 506 byla dcerou Ch.Gigerla 113 a vnučka po přeslici Boska v.Immergrün
 
RODOKMEN Ch.GIGERL 113
 
            Ch.Gigerl No.113 (žíhaný)
 
       
 
Wotan 46
Meta v.d.Passage No.30                
 
Ch.Gigerl 113 a jeho potomci:
1.) Sepp v.d.Maidburg 290
    (žíhaný)                                                                
2.) Baron Riga v.Muldental 333
    (žíhaný)
 
Tito dva psi však byli pro chov boxerů nevýznamní,přestože měli výstavní úspěchy.
 
 
V této době si založil svůj chov Otto Roth z Mannheimu – jeho chov byl jedním z nejvýznamnějších 
vůbec.Vlastnil tyto boxery:
 
RODOKMEN MORITZE V.PFALZGAU No.104
 
    Moritz von der Pfalzgau No.104 (žlutý)
 
     
 
Wotan No.46                                 
Mirzl No.44
 
RODOKMEN HUGA VON DER PFALZGAU No.85
 
 
    Hugo von der Pfalzgau No.85
 
     
 
    Flock St.Salvator No.14
 
     
 
      Meta von dom Passage
 
       
 
 
 
Moritz v.Pfalzgau 85 měl pasivní význam.Jeho nejvýznačnější dcery byly:
1.) Wera v.Pfalzgau 447
2.) Else v.Pfalzgau
3.) Nora v.Lautersbach 543 – byla jeho nejlepší dcera,která dobyla jako první šampionátu
    Boxer klubu.
 
Z jeho chovu vyšli čtyři významní psi a to:
1.) Hans v.Pfalzgau 540
2.) Hochsteinz Nazi 175
3.) Ch.Kurt v.Pfalzgau 481
    (zlatý)
 Ch.Kurt v.Pfalzgau 481 
 
4.) Ch.Remos v.Pfalzgau 719
 
 
RODOKMEN ELLY
 
Ella Dauer No.103 Wotan 46            
Mirzl 44
 
 
Byla sestrou Moritze v.Pfalzgau 104
 
Frigga v.Vogelsberg 506 byla matkou syna Siegfreda v.Vogelsberg a dcery Venus v.Vogelsberg
Venus se stala matkou Rolfa 1183,jinak to byla bezvýznamná dcera.
 
Ch.Addy v.Walhall 3163
                                                            matka Dora v.Walhall
Ch.Rolf v.Walhall 3091
 
      
 
Sláva Rolfa jako chovného psa nakonec zastínila i Riga.Rigo,který mnoho kryl,nezanechal po sobě jediného sobě rovného syna.Podivnou hrou osudu kryl sedmiletý Rigo dvojnásobnou vnučku Gigerla,Ellu v.Osterland 1899.
Z tohoto vrhu vyšli 3 psi,z nichž každý měl takovou kvalitu,že by býval ztrpčil svému otci v jeho lepší době životní dráhu.Byli to tito potomci:
1.) Vítěz Rino II. V.d.Elbe 1823
2.) Vítěz Heinz v.d.Elbe 1824
3.) Rakouský šampion Golo v.d.Elbe 1826
 
Z nich byl nejlepší Rino II. V.d.Elbe 1823,bohužel se narodil o 3 – 4 roky později,jinak by snad celý chov boxerů dostal jiný směr.Jeho význam oslabili Milo v.Eigelstein 1321 a první světová válka.
 
 
 
Milo v.Eigelstein 1321
 
Hans,Nazi,Kurt a Rigo v.Angertor 299 často spolu soupeřili na výstavách.Do roku 1908 byl Rigo stále vítězem.Na jaře 1908 byl už jako čtyřletý (samci již ve čtyřech letech ztráceli svou výstavní formu) vítězem.Ale již v létě téhož roku byl poražen dvouletým Kurtem v.Pfalzgau 713.Kurt však nedosáhl chovných kvalit Rigových.
 
Významní synové Kurta v.Pfalzgau 713:
1.) Vorwärts v.Wasgau 1138
2.) Brunsvigas Hussan 1281
3.) Vítěz Brunsvigas Curt v.Cumberland 1223
4.) Vítěz Arminas Kurt v.Cumberland 1303
5.) Ch.Rolf v.Vogelsberg 1183
 
  
 
Bohužel Rigova dědičnost nepřešla na jeho syny.V tomto případě byl Kurt šťastnější.Žlutá barva nyní opanovala pole a Rigo ustoupil do pozadí.
Po Kurtovi brzy dosáhl uznání i jeho polobratr Ch.Hermes v.Pfalzgau – jeho vítězosláva se podobá Rigově.
Remos se udržel až do roku 1912,kdy podlehl synovi šampiona Kurta-Kurtu v.Cumberland.
Remos zanechal jen jediného významného potomka,avšak ten vynikl nad všechny.Byl to šampion Milo v.Eigelstein 1921 žluté barvy.
 
 
Milo byl typickým představitelem žluté barvy,byl 56 cm vysoký,měl krásné tělo než si možno představit,krk střední délky,bez zvláštní ušlechtilosti avšak suchý.Hlava byla dobrá a typická,trpěla však bohatými záhyby.Tlapy byly bohužel otevřené.Tuto vadu,stejně jako volná ramene přenesl na mnohé ze svých potomků.Milo se bohužel nedožil vysokého věku.
 
Vítězná dráha Rolfa von Vogelsberg započala jeho druhým rokem,dobýval jedno vítězství za druhým. Získal i první ceny ve výkonu.Prožil celou válku.Osvědčil se svým vynikajícím způsobem.Krátce před svou smrtí se představil jako jedenáctiletý na výstavě a získal zasloužené vítězství.Patřil mezi boxery s ohromnou individuální potencí.
 
Milovo potomstvo:
1.) vítěz Falko v.Georgsheim-Falkenhorst 3322 (Falko je otcem Vítěze Alexandra
    v.Deutenkhofen 4023)
2.) Omar v.Falkenhorst 4313 – byl velmi světlý a zanechal jen jedinného významného syna,
    vítěze Paschua v.Neuenburg 4525
 
 
 
 
 Omar v.Falkenhorst 4313
 
1.) vítěz Treu v.Kurland 3881 – dal významného vítěze Tasso v.d.Spree 4450
2.) Apollo v.Schönbuch 3657
3.) Argo v.Schönbuch 3658 – Argova dcera a vnučka Rolfa v.Vogelsberg vrhla:
                                a) vítězku Betti v.Goldrain 4371
                                b) vítěze Astora v.Hiltensberg 5077 a
                                c) žlutou vítězku Astu v.Hiltensberg 5078
 
Jeho soupeř Rolf v.Vogelsberg žíhaný.Byl následkem dělby barev ušetřen přímé konkurenci
s ním na výstavách.Pradědem Rolfa byl Gigerl po kterém Rolf mnoho zdědil.Byl se svými
58 – 59 cm výšky jedním s největších boxerů své doby.Měl ideální hlavu a krk,skvělá
ramena,postoj,tlapy a zadek,jaký se dosud u žíhaných boxerů zatím nevyskytoval.
Ale i on,jako každý pes,měl své chyby.Bylo to osudné dědictví po Gigerlovi a to sice krátký,
ale klenutý hřbet.I jeho potomci trpěli touto vadou.Ale dědičnost jeho předností byla
mnohem silnější,než jeho nedostatků.Ani Milo ani Rolf nebyli poraženi konkurentem své barvy.Využití Rolfa v.Vogelsberg v chovu bylo náhle přerušeno vypuknuvší II.světovou válkou.
 
Jeho potomci:                                                                                                               1.) vítěz Siegfred v.Hirschpark 1774                                                                                 2.) šampion Rolf Walhall 3091
 
 
3.) vítěz Dampf v.Dom 3176
4.) Schelm v.Angertor 1500
5.) Wotan v.Dom 2176
6.) vítězka Rassel v.Dom 4045
7.) vítězka Morna v.Dom 3895
 
Většina těchto potomků byla pro chov ztracena.
Dampf byl odvezen do Ameriky,Siegfred a Schelm do Švýcarska a Wotan do Švédska.Zbyl pouze Rolf Walhall 3091,který nastoupil dráhu svého otce.Rolf byl větší a výraznější ,měl užší lebku,nedosáhl však otce v řezbě hlavy,krku a zadku.Stejně jako otec neuspokojoval v partii hřbetu.Jeho dědičnost však byla ohromná.
 
Milo stál na severu v Berlíně,Rolf v.Vogelsberg 1183 na jihu v Mnichově,oba zachovávali krev šampiona Remose a Kurta.Ale třetí zakladatel Rigo v.Angertor žluté barvy se pokoušel překazit řetěz vítězství těchto šampionů svým pozdním vrhem.
 
Proti Milovi se postavil Rigo II.v.d.Elbe a proti Rolfovi se postavil vítěz Heinz v.d.Elbe.Bohužel Heinz v chovu zklamal,ale Rigo II.zanechal krásnou dceru,vítězku Liesel v.Deutenkhofen 4054.Liesel se stala matkou dvou významných vítězů:
1.) Alexandr v.Deutenkhofen 4023 ( vnuk Mila v.Eigelstein 1921)
2.) Cäsar v.Deutenkhofen 5230 ( vnuk Rolfa v.Vogelsberg 1183 )
 
   
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
            Potomci Rolfa Walhalla 3091:
        1.) vítěz Illo v.Blankenburg 5788
        2.) šampion Moritz v.Goldrain 4369
 
 
 
3.) vítěz Uto v.d.Adelegg 5210
4.) Uli v.d.Adelegg 5209
5.) vítěz Drill v.Gumbertusbrunnen  9858
6.) šampion Egon v.Gumbertusbrunnen 5036
 
 
 
7.) vítězka Rassel v.d.Adelegg 4681
8.) vítězka Cora Tredintafu 9746
 
Rolfovi synové a vnuci:
Chovným významem a exteriérem vynikli dva synové,a to žíhaný šampion Moritz v.Goldrain 4369 a žlutý šampion Egon v.Gumbertusbrunnen 5036.Bohužel šampion Moritz brzy uhynul.Přesto po něm zůstalo několik významných potomků:
1.) vítězka Lullu v.Reingau 5564
2.) vítěz Rex v.Wikingen 5690 
3.) čekatel vítězství Kuno v.Marienhof 8537
4.) vítěz Alex v.Magdalenenquelle 8355 
5.) vítěz Cäsar v.Deutenkhofen 5230   
6.) vítězka Meta v.Birkenhain 5043                                                                                                                   
Šampion Egon v.Gumbertusbrunnen 5036 je otcem mnoha krásných psů a to vítěze Rudiho v.Hohenzollernplatz 10 706 a vítěze Adlera v.Isarstrand.
Cäsar v.Deutenkhofen dosáhl velikého významu a má několik skvělých synů.Například Rakouského a Švýcarského vítěze Buca v.Biderstein 7690 a vítěze Frantino Struhia 16 439.
 
 
Buco v.Biderstein 7690
 
 
 
 
 

hit counter