Reklama verze Business na WebSnadno.cz
Někdy létají andělé dost blízko,aby jste mohli slyšet záchvěv křídla ....
Tato slova jsou vždy v mé mysli - nestůjte u mého hrobu a neplačte:
Já tam nejsem! Nechtěl jsem spát!
Jsem tisíc větrů, které vanou.
Jsem diamantový záblesk na sněhu.
Já jsem zralé obilí na slunci.
Jsem něžný podzimní déšť, když se probouzíš v ranním tichu.
Jsem rychlý povznášející běh.
Jsem pták,který v letu krouží.
Já jsem jemný svit hvězdy, která svítí v noci.
Nestůjte u mého hrobu a neplačte;
Já tam nejsem!
Nechtěl jsem umřít!
zkoušky: ZM; ZVV 1; ZVV 2 zkoušky: ZOP
zkoušky: ZVV 1 zkoušky: ZVV 1
V nebi je místo zvané " Duhový most "
Když umře nějaké zvíře,které je tady někomu zvláště blízké,dostane
se na kraj Duhového mostu.Jsou tam krásné louky,kopce a jezera,
kde si naši psí kamarádi mohou spolu hrát.Mají plno dobrého jídla,
pití i slunečního svitu,jsou v teple a pohodlí.
Tam pejsek zase omládne,může volně běhat podle chuti,k jídlu má tu
nejjemněší játrovou paštiku,k odpočinku ho čeká pelíšek z prachového
peří.Nic ho nestraší,nejsou tam žádné bouřky ani zlí tvorové.Naši chlupatí
kamarádi zkrátka mají všechno,co jejich srdíčka žádají a počem v životě
toužili.
I neduhy,které je provázely,jsou pryč.Ten,kdo byl starý,je opět mladý,
ten kdo byl nemocen či poraněn je zdráv apři plné síle,plný života.
Jsou zpět takoví,jaké si je pamatujeme z nejkrásnějších snů.
Jsou šťastní,až na jedinou maličkou vyjímku - chybí jim jejich páníček,přítel největší.
Všichni si spolu hrají až přijde den,kdy se pejsek najednou zastaví a zpozorní,
podívá se do dálky.Jeho jasné oči se rozzáří,celé tělo se nadšením rozechvěje.
Opustí kamarády a rozběhne se zelenou trávou k obzoru.Stále rychleji a rychleji.
Objevil svého lidského přítele a když se konečně setkají,pevně se obejmou.
V radostně bláznivém vítání pejsek olíže tváře,ruce pohladí jeho hlavu a člověk se znovu podívá
do jeho věrných očí,které nadlouho zmizely z jeho života,ale nikdy se neztratily z jeho srdce.
Už je nic nerozdělí.
A tehdy překročí Duhový most společně...........
Buck I. - byl v roce 1977 odvezen pryč - já tehdy 14 ti letá jsem nemohla jeho odchod jinam nijak ovlivnit - nemohla jsem se protivit vůli rodičů.Tímto dnem pro mne zemřel.Nikdy se nedovím kam byl odvezen,kdo jej mněl,jak s ním bylo zacházeno,
jestli ho nesežrali,neuvázali na řetěz k boudě.O jeho osudu se nikdy nedozvím.Celý život na něj vzpomínám - byl to super pes - a jeho ztráta a to,že vůbec nevím nic o jeho dalším osudu mne bude tížit až do konce života.
Astička - byla ukradena z kotce našimi snědými spoluobčany,sežrána a ještě mněli tudrzost mi nechat v kotci v boudě obrané její kosti s lístečkem,že byla moc dobrá a mněla hodně masa.Pro mne to byla tragédie a nikdy jsem již žádného svého psa nenechala v kotci a žijí vždy s námi v bytě.
Cipísek - byl to náš miláček.Bohužel trpěl velmi těžkou epilepsií,která se lékově dala velmi těžko zvládat.Uhynul mi v náručí při jednom z jeho záchvatů.
Julia - bohužel byla celý svůj krátký život velmi těžce nemocná.Trpěla na Fanconiho syndrom - velmi vzácné onemocnění.
Bohužel diagnoza nebyla určena správně.Byla léčena na jinou chorobu - "Diabetes insipidus",tudíž nedostala léky,které mněla správně dostat.Za její ztrátu mohu poděkovat veterináři,který ji mněl v péči.Vzhledem k tomu,že nejsem veterinář,
věřím člověku,který tuto školu studoval.Nikdy na Julinku nezapomenu.
Olimpia - díky své neznalosti jsem neměla Olinku naočkovánu proti tetanu.Za to si budu spílat až do konce svého života.
Přesto mohu poděkovat stejnému veterináři,který léčil i Julinku za jeho opravdu "dobrou" péči. :-// Léčba byla vedena špatně již od začátku.
Bohužel nemám dostatek peněz na to,abych mohla pana veterináře žalovat.Vím,že by mi to Olinku nevrátilo,ale alespoň by to varovalo jiné klienty,že není něco s péčí pana doktora v pořádku.
Toto jsem napsala na vysvětlenou,protože jsem napadána,že se o psy špatně starám a úmyslně je likviduji.Myslím,že ten,kdo si mé stránky opravdu proštuduje od začátku až do konce zjistí,že se zvířata u mne mněla vždy dobře.Mají lásku,
žrádlo,spí na pohovce,je jim poskytována veterinární péče - pokud ji potřebují,jsou milováni i s jejich nemocema a nikdy bych je neopustila když jsou už staří,nebo je pro jejich věk již nelze použít v chovu.Nezbavuji se jich tak,jako někteří rádoby chovatelé,kteří fenu ždímou ze štěňat dokud to jde a když už to nejde,tak se jí zbaví.Miluji je takové jací jsou a bez výhrad.
Tak jak oni bez výhrad milují mne.
Ten kdo mne nezná a přesto si chce svou hubu otírat o mne ať ví,že je jen ubožák,který mi nesahá ani po kotníky.A ti,kdo se do mne navážejí,ať si nejprve sami zametou před svým prahem.Jak se říká - "PODLE SEBE SOUDÍM TEBE".A asi se i tímto heslem řídí a odsoudí mne i přesto,že mne vůbec neznají a nic o mně nevědí.