Tasemnice psí

 

  
                články tasemnice psí                              kokon s vajíčky tasemnice psí     

 

 

 

dospělá tasemnice psí

 

Tasemnice psí je jedním z nejčastěji se vyskytujících cizopasníků psa. Tasemnici žije v tenkém střevě hostitele. Její tělo je ploché a článkované, v dospělosti měří 15 - 40 cm. Hlavička tasemnice je oválná a je opatřena přísavkami a háčky, kterými se přidržuje na sliznici střeva.

 

Hostitel:

Hostitelem tohoto druhu tasemnice může být kromě psa také kočka a liška, ve výjimečných případech i člověk. Mezihostitelem je blecha nebo všenka.

 

Vývojová stadia:

Tělo tasemnice se skládá z různého počtu článků, z nichž některé jsou nezralé, ty obsahují samčí a samičí pohlavní orgány, a zralé, které jsou plné vajíček. Zralé články mají narůžovělou barvu, jsou dlouhá asi 10 mm a mají tvar okurkových semen. Jsou také schopny se samostatně pohybovat. Zralé články s vajíčky odcházejí z těla spolu s trusem. Z nich se pak uvolňují balíčky vajíček, které se rozptýlí po okolí. Aby mohl vývoj vajíčka pokračovat, musí být pozřeno larvou blechy. V jejím trávicím ústrojí se pak z vajíček líhnou larvy, které pronikají žaludeční stěnou do tělní dutiny bleší larvy a vyvíjejí se v další stadium larev. S blechou pak prodělají celý vývoj až v dospělého jedince, ve kterém vznikne tzv. boubel obsahující hlavičku nové tasemnice. Když dospělá blecha napadne psa, vyvolá sáním krve a pohybem v srsti svědění, pes se škrábe a kouše a přitom může snadno dojít ke spolknutí blechy. Do jeho trávicího ústrojí se spolu s blechou dostává i boubel, ze kterého se vychlípí hlavička tasemnice a přichytí se na sliznici střeva. Články tasemnice dorůstají během 6 - 8 týdnů.

 

Příznaky:

Tasemnice svými háčky způsobuje drobná poranění střevní sliznice, které se mohou druhotně infikovat bakteriemi. Vylučuje také zplodiny látkové výměny, které jsou pro psa toxické, a které vyvolávají chudokrevnost. Tasemnice také ochuzuje psa příjmem živin z natrávené potravy. Napadení tasemnicí se projevuje hubnutím i při dostatečném příjmu kvalitní stravy, matnou, zježenou srstí, střídavými průjmy a zácpami, popřípadě zvracením. V okolí řitního otvoru a v trusu lze pozorovat články tasemnice, které, dokud nezaschnou, jsou schopny se pohybovat. Jejich pohyb způsobuje psovi svědění, od kterého si pes může ulevovat tzv. sáňkováním. Po zaschnutí pak vypadají jako drobná rýžová zrnka, která jsou nalepena na srsti v okolí řitního otvoru psa.

 

Léčba:

Psa je nutné co nejdříve a opakovaně odčervit přípravkem, který doporučí veterinární lékař. Současně je také nutné psa zbavit blech. Aby se zamezilo dalšímu napadení psa blechami, je nutné také dokonale odblešit okolní prostředí, ve kterém pes žije.

 

Prevence:

Nákaze psa lze zabránit dodržováním zásad hygieny. Pokud je pes napaden blechami, je nutné jej ihned blech zbavit a následně odčervit. Doporučuje se provádět odčervení pravidelně dvakrát za rok, nejlépe po laboratorním vyšetření trusu. Nezbytné je odčervení psa po každém napadení blechami.


 
TOPlist

hit counter